Home About us Products Services Contact us Bookmark
:: wikimiki.org ::
William King

William King

Biografie

William King, též Bill King se narodil ve Stranraeru (Skotsko) v roce 1959. Jeho povídky se objevily v sbornících The Year's Best SF, Zenith a časopisech White Dwarf a Interzone. Je autorem cyklu o Gotrekovi a Felixovi ze světa Warhammeru a autorem série Space Wolf ze světa Warhammer 40000. Intenzivně cestuje po Evropě a Asii, ale nyní žije v Praze, kde pracuje na dalších knihách z těchto cyklů. Z cyklu o Gotrekovi a Felixovi ze světa Warhammeru zatím vyšlo česky sedm knih, ze světa Warhammeru 40 000 4 knihy. V Ikarii mu vyšla povídka Visiting the Dead. Pohybuje se kolem her na hrdiny a všechny jeho romány se odehrávají ve světě různých herních systémů. V současné době pracuje na nové Terrarchské trilogii.

Bibliografie


- Warhammer:Felix & Gotrek
- Zabíječ trolů (Trollslayer)
- Zabíječ skavenů (Skavenslayer)
- Zabíječ démonů (Daemonslayer)
- Zabíječ draků (Dragonslayer)
- Zabíječ bestií (Beastslyer)
- Zabíječ upírů(Vampireslayer)
- Zabíječ obrů (Giantslayer) Warhammer 40 000: Hvězdný vlk
- Hvězdný vlk
- Hvězdný vlk 2- Ragnarův spár
- Hvězdný vlk 3- Šedý lovec
- Hvězdný vlk 4- Vlčí břit Terrarchská trilogie Andělé smrti

Shlédněte také

Warhammer

Externí odkazy


- [http://www.trollslayer.net/ Oficiální stránky W.Kinga] King, William King, William

Skotsko

Skotsko je autonomní historická země Spojeného Království Velké Británie a Severního Irska, rozkládající se v severní polovině ostrova Velké Británie a na přilehlých ostrovech. Má asi 4 miliony obyvatel. Skotská vlajka je tmavomodrá s úhlopříčným bílým křížem a jejich národní symbol je bodlák, který mají Skotové rovněž ve znaku. Metropolí Skotska je Edinburgh, v němž od roku 2000 opět zasedá jednokomorový skotský parlament. Největším městem Skotska je však Glasgow. Vedle angličtiny je úředním jazykem také skotská gaelština, kterou hovoří asi 1% Skotů především na severozápadě Skotska. 1,5 milionů Skotů hovoří také skotštinou, která se považuje za dialekt angličtiny.

Charakteristika

Na severu jsou husté lesy a jezera, ve středu lesnický průmysl, mezi městy Greenock, Glasgow, Stirling a Edinburgh se nachází velká průmyslová zóna. Zemědělským plodinám se daří mezi řekami Severn a Forth, potom také u anglických hranic. Při západním, severozápadním a severním pobřeží Skotska je řada ostrovů a několik souostroví, z nichž patří k nejdůležitějším Vnější Hebridy, Orkneje a poněkud izolovanéShetlandy. Severní polovina Skotska je prostoupena vysočinou. Pohoří se však nachází i na jihu skotska. Na východním pobřeží se nacházejí rafinérie pro zpracování ropy ze Severního moře. Ve Skotsku se nachází také Lochnesské jezero, v jehož hlubinách prý žije světoznámá příšera, jejíž existenci se dodnes nepodařilo dokázat.

Historie

Skotsko ležící na severu Velké Británie nebylo díky silnému odporu zdejších barbarských kmenů nikdy dobyto Římskou říší, která načas připojila pouze území jižně od Hadriánova valu. Za zakladatele Skotska se považuje dalriadský král Kenneth Mac Alpin, který si roku 843 podmanil Říši Piktů a založil království Alban, bezprostředního předchůdce Skotského království. Po vytvoření anglického království muselo Skotsko čelit sílícímu tlaku Anglie, a vedlo s ní dlouhé války, které obě země značně vyčerpávaly. Ve 14. století se objevil William Vallace, který táhnul na jih a dobyl York, čímž zvedl morálku vyčerpaným skotům (viz film Statečné srdce). Když na počátku 17. století vymřel skotský panovnický rod, Skotska se zmocnila Anglie a 1. května 1707 došlo Aktem o unii ke vzniku Království Velké Británie. V této době také vzniká kombinací anglické a skotské vlajky vlajka britská (Union Jack). 1. ledna 1801 se pak Skotsko stalo jednou ze čtyř zemí Spojeného království Velké Británie a Irska.

Správní členění Skotska

Správní oblasti

Od 1. dubna 1996 se Skotsko člení na 32 správních oblastí (unitary authorities):
  1. Inverclyde
  2. Renfrewshire
  3. West Dunbartonshire
  4. East Dunbartonshire
  5. Glasgow
  6. East Renfrewshire
  7. North Lanarkshire
  8. Falkirk
  9. West Lothian
  10. Edinburgh
  11. Midlothian
  12. East Lothian
  13. Clackmannanshire
  14. Fife
  15. Dundee
  1. Angus
  2. Aberdeenshire
  3. Aberdeen
  4. Moray
  5. Highland
  6. Na h-Eileanan Siar
    (Západní ostrovy)
  7. Argyll and Bute
  8. Perth and Kinross
  9. Stirling
  10. North Ayrshire
  11. East Ayrshire
  12. South Ayrshire
  13. Dumfries and Galloway
  14. South Lanarkshire
  15. Scottish Borders
Image:ScotlandLabelled.png
Nevyobrazeny: Orkneje, Shetlandy,
"Pevninské" Skotsko Rozloha
(km²)		 Obyvatel
(2001)		 Hustota zalidnění
(na km²)
Aberdeen 182 212,125 1164
Aberdeenshire 6317 226,871 36
Angus 2184 108,400 50
Argyll and Bute 7023 91,306 13
Clackmannanshire 158 48,077 304
Dumfries and Galloway 6446 147,765 23
Dundee 55 145,663 2648
East Ayrshire 1275 120,235 94
East Dunbartonshire 176 108,243 617
East Lothian 666 90,088 135
East Renfrewshire 168 89,311 532
Edinburgh 260 448,624 1725
Falkirk 293 145,191 496
Fife 1340 349,429 261
Glasgow 175 577,869 3307
Highland 26,119 208,914 8
Inverclyde 167 84,203 503
Midlothian 350 80,941 231
Moray 2237 86,940 39
North Ayrshire 888 135,817 153
North Lanarkshire 476 321,067 674
Perth and Kinross 5395 134,949 25
Renfrewshire 263 172,867 659
Scottish Borders 4727 106,764 23
South Ayrshire 1230 112,097 93
South Lanarkshire 1778 302,216 170
Stirling 2243 86,212 38
West Dunbartonshire 176 93,378 531
West Lothian 427 158,714 372
"Pevninské" Skotsko celkem 73,193 4,994,276 68
Ostrovy      
Orkneje 1025 19,245 19
Shetlandy 1471 21,988 15
Na h-Eileanan Siar (Západní ostrovy) 3070 26,502 9
Ostrovy celkem 5566 67,735 12
Skotsko celkem 78,759 5,062,011 64
Více najdete ve vývoji správního členění Skotska

Správní členění pro ostatní účely

Policejní & požární obvody


- Central Scotland
- Dumfries and Galloway
- Fife
- Grampian
- Lothian & Borders
- Northern (pro hasiče Highland & Islands)
- Strathclyde
- Tayside

Volební a daňové obvody


- Ayrshire
- Borders
- Central Scotland
- Dumfries and Galloway
- Dunbartonshire and Argyll & Bute
- Fife
- Grampian
- Glasgow
- Highlands a Západní ostrovy
- Lanarkshire
- Lothian
- Orkneje a Shetlandy
- Renfrewshire
- Tayside

Zdravotní obvody


- Argyll and Clyde
- Ayrshire and Arran
- Borders
- Forth Valley
- Dumfries and Galloway
- Fife
- Grampian
- Velké Glasgow
- Highland
- Lanarkshire
- Lothian
- Orkneje
- Shetlandy
- Tayside
- Západní ostrovy

Významná města


- Edinburg
- Glasgow
- Striling
- Inverness
- Thurso
- Aberdeen
- Dunblane,
- Moffat
- Motherwell
- Falkirk
- Kelso
- Brodick
- Greenock
- Dundee
- Oban
- Fort William
- Alloa
- Perth
- Montrose
- als:Schottland ja:スコットランド ko:스코틀랜드 ms:Scotland simple:Scotland

Asie

Asie je kontinent tvořící součást větší Eurasie. Ačkoliv hranice Asie nejsou přesně určitelné, všeobecně se jako hranice udává Ural na západě, pak dále směrem k jihu Kaspické moře, pohoří Kavkaz, Černé moře, Marmarské moře, Dardanely a Suezský kanál. Vše směrem na východ od této pomyslné hranice se považuje za asijský subkontinent.

Seznam států

right
- Afghánistán
- Arménie
- Ázerbájdžán
- Bahrajn
- Bangladéš
- Bhútán
- Brunej
- Čína
- Filipíny
- Gruzie
- Indie
- Indonésie
- Irák
- Írán
- Izrael
- Japonsko
- Jemen
- Jižní Korea
- Jordánsko
- Kambodža
- Katar
- Kazachstán
- Kuvajt
- Kypr
- Kyrgyzstán
- Laos
- Libanon
- Malajsie
- Maledivy
- Mongolsko
- Myanmar (dříve Barma)
- Nepál
- Omán
- Pákistán
- Rusko
- Saúdská Arábie
- Severní Korea
- Singapur
- Spojené arabské emiráty
- Srí Lanka
- Sýrie
- Tádžikistán
- Thajsko
- Turecko
- Turkmenistán
- Uzbekistán
- Vietnam
- Východní Timor

Podívejte se také na


- Tři království Koreje Kategorie:Asie ja:アジア ko:아시아 ms:Asia simple:Asia th:ทวีปเอเชีย zh-min-nan:A-chiu

Praha

Praha – od roku 1920 Hlavní město Praha, předtím od roku 1784 Královské hlavní město Praha – je hlavním a součastně největším městem České republiky.

Poloha a charakteristika

České republiky]] Do dnešní podoby se vyvíjela jedenáct století. V současnosti se rozkládá na území 496 čtverečních kilometrů, kde žije zhruba 1 170 000 obyvatel (údaj ČSÚ za rok 2005). Historické centrum města s jedinečným panoramatem Pražského hradu je památkovou rezervací UNESCO. Praha je statutárním městem a vyšším územním samosprávným celkem na úrovni kraje. Leží uprostřed území Čech na řece Vltavě a je ze všech stran obklopena Středočeským krajem, jehož správní úřady rovněž sídlí v Praze.

Historie

:Hlavní článek: Dějiny Prahy

Počátky hradu a města Prahy

Na území dnešní Prahy sídlila v předhistorické době řada nejrůznějších kmenů - poslední nálezy u Křeslic datují zdejší osídlení do doby před sedmi tisíci lety (jde o kulturu s lineární - dříve volutovou - keramikou). Na stejném místě je však doloženo i mnohem pozdější germánské sídliště. V 6.století začali osídlovat pražskou kotlinu Slované. Důležitým kultovním místem se stal ostroh nad řekou Vltavou zvaný Žiži (nebo Sizi), kde později docházelo k obřadnímu nastolování knížat "kmene" Čechů. Na tomto místě nechal kníže Bořivoj postavit koncem 9.století druhý křesťanský kostelík v Čechách, zasvěcený Panně Marii. Za vlády Bořivojova syna Spytihněva I. na počátku 10.století byla celá plošina ostrohu obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu. Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek. Existence knížecího hradu přivedla do jeho podhradí řemeslníky a obchodníky - začalo se rodit středověké město.

Středověk

Počátkem 12.století byla Praha kvetoucím městem, nad nímž se vznosně vypínal knížecí Hrad. "Tam žijí Židé mající plno zlata a stříbra, tam jsou ze všech národů nejbohatší kupci, tam jsou nejzámožnější peněžníci, tam stojí tržiště a něm plno kořisti …", napsal kdosi neznámý o Praze koncem 11.století. Tehdejší Praha se rozkládala na území dnešního Starého Města. Pojmenování Starší - respektive latinským terminem Maior, to znamená také Větší - Město pražské získala poté, co Přemysl II. Otakar udělil roku 1257 městská práva pražskému podhradí, osídlenému již od 10.století. Tak vzniklo Nové, později Menší Město Pražské - Malá Strana. Příliv řemeslníků a kupců do obou měst sílil, zvláště když se v době panování Karla IV. Praha stala císařskou residencí a císař zamýšlel učinit z ní hlavní město Svaté říše římské. Prostor vymezený hradbami pražských měst však začal být pro početné příchozí brzy příliš těsný, a tak panovník přistoupil k velkorysému podniku – v roce 1348 založil další Nové Město pražské a vytýčil pro ně rozsáhlé území rozprostírající se mezi Vyšehradem, Poříčím a Starým Městem. To bylo postupně zaplněno výstavnými měšťanskými domy, prostornými tržišti, nádhernými stavbami kostelů a klášterů. "Velikostí a nádherou mohla Praha této doby soupeřit s nejslavnějšími městy Římem, Florencií, Paříží, Kolínem, napsal o sídelním městě Karla IV. František Palacký.

Sjednocení pražských měst

K prvnímu pokusu o sjednocení Starého a Nového Města došlo v roce 1518 na popud staroměstských měšťanů vedených Janem Paškem z Vratu. Roku 1523 král Ludvík Jagellonský potvrdil sjednocenou městskou radu, a tak spojení pražských měst legalizoval. Jednotná Praha neexistovala dlouho. Zanikla již roku 1528. Sjednotit pražská města natrvalo do jednoho správního celku se podařilo až roku 1784 za vlády císaře Josefa II. Královské hlavní město Praha pak tvořilo Nové a Staré Město pražské, Malá Strana a Hradčany. Postupně byl připojen Josefov, Vyšehrad a Holešovice. Na konci 19. století byla Praha již industrializovaným, rychle se rozvíjejícím městem se železnicí a továrnami. Tehdy se stala jedním z předních průmyslových a obchodních center Evropy. Roku 1893 byla asanována severní část Starého Města; začaly se rozvíjet elektrické dráhy, k městu se zároveň připojil Karlín a Libeň.

Velká Praha

Na konci první světové války byla vyhlášena nezávislost českého státu, ke kterému se vzápětí připojilo Slovensko. V Praze docházelo k ničení symbolů rakouského mocnářství, jakým byl například Mariánský sloup na Staroměstském náměstí. Mariánský sloup Jako hlavní město nově ustanoveného Československa byla Praha i nadále modernizována a rozšiřována. Roku 1922 byla založena Velká Praha, do které byla zahrnuta všechna předměstí včetně do té doby samostatných měst jakými byly Vinohrady nebo Košíře. Praha, v niž vedle sebe žilo obyvatelstvo českého, německého a židovského původu, se stala pozoruhodným kulturním centrem. Historizující styl, v němž bylo postaveno např. Národní divadlo, pseudogotické chrámy sv. Prokopa na Žižkově a sv. Ludmily na Náměstí Míru, či přestavěna vyšehradská bazilika, rázně odvrhla secese přelomu století (Obecní dům, nová budova Hlavního nádraží, Hotel Central v Hybernské ulici, Petřínská rozhledna a Průmyslový palác v Holešovicích, Husův pomník na Staroměstském náměstí). Desetileté secesní období přerušila světová válka. Na konci dvacátých let 20. století se začal v architektuře projevovat funkcionalismus - vznikly první moderní budovy a byla také dostavěna gotická Svatovítská katedrála. Světově unikátní je architektura kubistická - jedině v Praze přešel kubismus z malířských pláten do architektury (Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol), ambiciózním plánem bylo založení kubistického sídliště na Vyšehradě. Pod vlivem nastupujícího nacismu ve druhé polovině 30.let Prahu začaly opouštět první obyvatelé.

Druhá světová válka

Za války bylo z Prahy odsunuto v transportech do koncentračních táborů židovské obyvatelstvo, stejně jako cikánské (tehdejší běžné označení) a další její obyvatelé tzv. "méněcenných ras". Běžné byly popravy a věznění odpůrců nacistického režimu. Nechvalně proslulou se v této souvislosti stala například úřadovna Gestapa v Pečkově paláci nebo Střelnice v Kobylisích. Stavby Prahy byly uchráněny. K lehkému poškození došlo pouze za bombardování americkými letadly na konci války (věže kláštera v Emauzích), ale plánovanou likvidaci už nemohl v té době oslabený a ustupující nacistický režim provést. Podle vůle komunistických předáků pražského povstání (Smrkovský) a předem stanovených smluv mezi spojenci z protihitlerovské koalice Prahu musela osvobodit Rudá armáda, zatímco Americká armáda vyčkávala u Plzně. Dříve než sovětská vojska do města dorazila, vypuklo zde 5.května 1945Pražské květnové povstání, které ukončil 9.května příjezd Rudé armády.

Praha jako hlavní město socialistického Československa

V únoru 1948 se chopili moci komunisté, plánování a výstavba města začaly probíhat v duchu "socialistického realismu". Vznikla tak první sídliště (Dvouletky) a později i první panelové sídliště na Petřinách. V letech 1960, 1968, 1970 a 1974 bylo k Praze připojeno dalších celkem více než 60 obcí. V 60. a 70. letech se zmodernizovaly důležité dopravní stavby jako letiště a Hlavní nádraží, začalo se budovat metro a takzvaný ZÁKOS - systém kapacitních městských komunikací, z nichž jedna oddělila Národní muzeum od Václavského náměstí. Pro obyvatele, kteří přicházeli do Prahy z celé republiky, byla na zelených loukách okolo Prahy budována panelová sídliště (největší z nich je Jižní Město). Postupující ekonomický úpadek země zasáhl i Prahu, což se projevilo v zanedbaném vzhledu města i ve zhoršování služeb. Mocenský monopol komunistické strany ukončila Sametová revoluce. Sametová revoluce

Praha po sametové revoluci

Otevření státních hranic přivedlo do města početné davy turistů. Rozvoj soukromého podnikání se projevil na mnoha starších, leckdy chátrajících budovách i menších domech, které byly opraveny. Došlo k výstavbě mnoha obchodních komplexů, ve městě se zmnohonásobil dopravní provoz, který působí řadu problémů.

Hospodářství

Hlavní město Praha patří tradičně k nejdůležitějším hospodářským centrům Česka. Vedle význačného filmového průmyslu, dnes ale upadajícího, a zřejmě nejvýznačnějšího odvětví, turistiky, se zde nachází i mnoho závodů zpracovatelského průmyslu. Sametová revoluce Hrubý domácí důchod (HDP) v pražském kraji obnášel roku 2002 kolem 620 miliard Kč (tzn. 25,7 % celkového HDP v tržních cenách; v přepočtu na hlavu to činí 226 % celorepublikového průměru).

Zpracovatelský průmysl

Zpracovatelský průmysl hlavního města Prahy zaujímá s 7,6 procenty celkové průmyslové výroby páté místo v regionální struktuře všech 14 regiónů. Průmyslové závody se soustřeďují zejména na severovýchodě a jihozápadě města. Na území hlavního města bylo roku 2003 registrováno 733 průmyslových závodů (s více než 20 zaměstnanci) s celkem 111 tisíci pracujících. Objemem své výroby se v Praze jednoznačně prosazují dvě odvětví: produkce potravin a produkce elektrických a optických přístrojů, obě odvětví s přibližně 33 miliardami Kč v roce 2002 nebo podílem 12 procent na produkci odvětví v celé republice (tržby za vlastní výrobky a služby v běžných cenách; viz i diagramy). Význačnou roli zde hraje především výroba rozhlasových a televizních přijímačů (20 procent celkové produkce země a současně i první místo v regionální struktuře). Sametová revoluce Tato odvětví jsou následována polygrafickým průmyslem s téměř 24,5 miliardami Kč tržeb. Význam tohoto odvětví vyplývá ze skutečnosti, že v hlavním městě se toto odvětví silně koncentruje (44 procent celkové produkce) a Praha zde zaujímá první místo ze všech regiónů. Sametová revoluce Mimo to se však v Praze nacházejí i další význačné závody tradičních průmyslových sektorů a odvětví, které přispívají k velkému významu hlavního města jako průmyslového střediska:
- výroba kovodělných výrobků
- výroba strojů a zařízení
- chemie a farmaceutický průmysl
- průmysl výrobků ze skla, keramiky a porcelánu, stavební hmoty
- výroba dopravních prostředků (mimo výroby automobilů), zde zejména kolejní soupravy, motocykly, lehká letadla a jiné Další odvětví hrají spíše podřadnou roli.

Doprava

:Hlavní článek: Hlavní článek: Pražská doprava Praha je hlavním dopravním uzlem v Česku a významnou křižovatkou ve střední Evropě. Má rozsáhlou dopravní infrastrukturu, jak veřejné, tak i automobilové dopravy.

Členění Prahy

: Podrobněji o částech Prahy a o jejím členění od roku 1784 do současností čtěte v článcích Královské hlavní město Praha, Velká Praha a Části Prahy.

Katastrální členění

Do roku 1949 byly správní obvody až na jednu výjimku z roku 1947 tvořeny jedním nebo více celými katastrálními celky, bývalými obcemi či městy. Od roku 1947 došlo k zásadní změně správního členění. Od té doby hranice mnoha městských částí jsou nezávislé na hranicích katastrálních území (čtvrtí). Katastrální území (například Vinohrady, Smíchov) jsou nadále rozhodující zejména pro evidenci pozemků a nemovitostí a číslování budov.

Správní členění

Praha má 57 samosprávných městských částí, které jsou spravovány voleným zastupitelstvem, radou, starostou a úřadem městské části. Od 1. července 2001) mají úřady 22 z těchto městských částí rozšířenou působnost státní správy pro své území nebo i pro několik dalších městských částí. Vzniklo tak 22 správních obvodů. Tyto obvody (s výjimkou Prahy 1 až Prahy 3) však nejsou totožné s územními obvody podle zákona o územním členění státu, které byly do roku 2001 správními obvody a do roku 1990 i samosprávnými.

22 správních obvodů

V seznamu je nejprve uveden městský správní obvod. V závorce jsou pak uvedeny městské části, které do správního obvodu spadají, přičemž městská část, jejímuž úřadu působnost státní správy přísluší, je uvedena tučně. Od 1. ledna 2002 mají všechny tyto městské části stejný název jako celý jejich správní obvod, tedy pouze slovo Praha s číslovkou. Pro lepší orientaci je v seznamu uveden i původní název městské části. 2002
- Praha 1
- Praha 2
- Praha 3
- Praha 4 (Praha 4, Kunratice)
- Praha 5 (Praha 5, Slivenec)
- Praha 6 (Praha 6, Suchdol, Lysolaje, Nebušice, Přední Kopanina)
- Praha 7 (Praha 7, Troja)
- Praha 8 (Praha 8, Ďáblice, Březiněves, Dolní Chabry)
- Praha 9
- Praha 10
- Praha 11 (Praha 11, Šeberov, Újezd u Průhonic, Křeslice)
- Praha 12 (Praha 12, Libuš)
- Praha 13 (Praha 13, Řeporyje)
- Praha 14 (Praha 14, Dolní Počernice)
- Praha 15 (Praha 15, Dolní Měcholupy, Štěrboholy, Petrovice, Dubeč)
- Praha 16 (Radotín, Velká Chuchle, Lochkov, Zbraslav, Lipence)
- Praha 17 (Řepy, Zličín)
- Praha 18 (Letňany)
- Praha 19 (Kbely, Vinoř, Satalice, Čakovice)
- Praha 20 (Horní Počernice)
- Praha 21 (Újezd nad Lesy, Klánovice, Koloděje, Běchovice)
- Praha 22 (Uhříněves, Královice, Nedvězí, Kolovraty, Benice)

Územní členění

V roce 1960 bylo zřízeno deset městských obvodů a tyto obvody, rozšířené o nově přidružené obce, platí podle Zákona o územním členění státu dodnes. Původně byly i správními a samosprávnými obvody. Obyvatelé většiny území obvodů podléhali přímo obvodnímu národnímu výboru (později obvodnímu úřadu), v později připojených obcích však zůstaly jako mezičlánek místní národní výbory (místní úřady), které zároveň spadaly i pod působnost příslušného obvodu. Od roku 1990 však nejsou tyto obvody samosprávnými celky a od roku 2001 nejsou ani územně-správními obvody. Dnes již podle nich jsou organizovány jen soudy, pošty nebo různé správní firmy.

10 městských obvodů, jejich městské části

Seznam deseti obvodů, v závorce jsou uvedeny městské části, které tvoří území obvodu: městských obvodů
- Praha 1 (Praha 1)
- Praha 2 (Praha 2)
- Praha 3 (Praha 3)
- Praha 4 (Praha 4, Praha 11, Praha 12, Libuš, Kunratice, Újezd, Šeberov)
- Praha 5 (Praha 5, Velká Chuchle, Slivenec, Lochkov, Praha 16–Radotín, Lipence, Zbraslav, Praha 13, Řeporyje, Zličín)
- Praha 6 (Praha 6, Lysolaje, Nebušice, Přední Kopanina, Praha 17–Řepy, Suchdol)
- Praha 7 (Praha 7, Troja)
- Praha 8 (Praha 8, Březiněves, Dolní Chabry, Ďáblice)
- Praha 9 (Praha 9, Praha 14, Běchovice, Čakovice, Dolní Počernice, Praha 20–Horní Počernice, Praha 19–Kbely, Klánovice, Koloděje, Praha 18–Letňany, Satalice, Praha 21–Újezd nad Lesy, Vinoř)
- Praha 10 (Praha 10, Praha 15, Benice, Dolní Měcholupy, Dubeč, Kolovraty, Královice, Křeslice, Nedvězí, Petrovice, Štěrboholy, Praha 22–Uhříněves)

Významné čtvrti

Podívejte se také na


- Královské hlavní město Praha
- Velká Praha

Externí odkazy


- [http://www.praha-mesto.cz praha-mesto.cz] – Informační server hlavního města Prahy
- [http://www.vpraze.info vpraze.info] – Wiki stránky o Praze
- [http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/home Hlavní město Praha] na stránkách ČSÚ
- [http://www.firmy-praha.cz Firmy Praha] firmy v Praze Kategorie:České kraje Kategorie:České okresy Kategorie:Praha Kategorie:Česká města Kategorie:Čechy Kategorie:Hlavní města Evropy ja:プラハ ko:프라하 simple:Prague

Wikipedia:Babel/is



opisy gg mieszne gry mieszne zdjcia wagi liczniki










































:: RELATED NEWS ::



1903 Tour de France
The 1903 Tour de France was the first Tour de France, set up and sponsored by the newspaper L'Auto. This cycling event was inspired by the idea of the Tour in literature, especially by a novel called Tour de France par Deux Enfants, wherein two boys make their way around France. The race was first proposed by journalist
Texas Schoolbook Depository
The Texas School Book Depository is the former name of a seven-floor building located on Dealey Plaza in downtown Dallas, Texas. Its address is 411 Elm Street and it is on the corner of Elm and Houston Street. In 1963, the building, originally constructed in 1901, was in use, as implied in its former name, as a multi-floor warehouse for th
Donald Ervin Knuth
Donald Ervin Knuth (born January 10, 1938) is a renowned computer scientist and professor emeritus at Stanford University. Knuth (pronounced "Ka-NOOTH" [http://www-cs-faculty.stanford.edu/~knuth/faq.html]) is best known as the author of the mu
Turkish Radio Television

Introduction

The Turkish Radio and Television Corporation (Türkiye Radyo Televizyon Kurumu, TRT), founded in 1964, is a national publicly-funded broadcaster based in Turkey. It is frequently heralded as the most widely respected broadcaster in Turkey. Affectionately known to local consum
All Rights Reserved 2005 wikimiki.org